Již potřetí se Letní hasičské soustředění konalo v Ekocentru Chaloupky u Jihlavy. První srpnovou sobotu nás ráno sice probudily kapky deště, ale to nic neměnilo na našem odhodlání a radosti vyrazit vstříc novým zážitkům. Čekal na nás týden plný tréninků, soutěžení, her, výletů, smíchu a mnohem více, o čem jsme třeba ani neměli zdání.
Společná cesta celého okrsku začala ve Slavkově u Brna na vlakovém nádraží. Počáteční zpoždění nám o něco málo protáhlo čekání a loučení se rodiči, ale velmi rychle jsme na něj zapomněli a po poledni už vystupovali v Okříškách, kde na nás čekala auta, aby nás dopravila do tábora. Prostředí je nám velmi dobře známé, proto ubytování proběhlo velmi rychle, jelikož se snad všem vyhovělo v jejich požadavcích a mohlo začít vybalování a objevování kdo a kde bude mít pokoj. Navečer začala naše celotáborová hra – Cesta kolem světa. Rozdělili jsme se do družstev a začali vymýšlet názvy a malovat vlajky. Názvy družstev: Kapičky, Krabí cestovatelé, Létající koberec, Kouzelní světáci, Trabanti, Negři na cestě.
Každé ráno začalo ranní rozcvičkou, hygienou a snídaní. Následoval dopolední program a svačina, kolem poledne už nám vyhladovělo, tak přišel vhod oběd. Polední klid byl někdy až neklidný především k jeho konci, kdy se na chodbě tvořila fronta, a čekalo se na otevření bufetu. Po drobném nákupu jsme se oddávali radovánkám při odpoledním programu, kdy nás vyrušila vždy svačina. Večeří náš den většinou nekončil, ale následovala ještě nějaká hra nebo třeba táborák. V neděli dopoledne nás čekal první trénink na louce u tábora, odpoledne jsme vyrazili na pěší výlet k malým vodopádům. V pondělí dopoledne se místí část lesa proměnila v jedno velké staveniště. Každý tým si našel své místečko a začalo se stavbou domečků pro skřítky. Ovšem letošní tábor byl plný náhodných úkolů. Po půl hodině našeho stavění přišel asistent kulturní referentky s požadavkem, že každý domeček musí mít svou lidově řečeno kadibudku. Tady se do práce vložili se vší vervou i vedoucí, aby byl požadavek splněn v časovém limitu. Všechny stavby byly krásné, ovšem některé předčili i svou reálnou využitelností (po dalších menších úpravách). První zemi, kterou jsme v rámci cestování navštívili, bylo Řecko, kolébka Olympijských her, které jsme si, byť trošku netradičním způsobem, vyzkoušeli. K večeru už jsme přejeli do Afriky, a jelikož panovalo velké horko, byly na řadě oblíbené hry s vodou.
V úterý ráno nás táborový program zavedl do Jihlavy, konkrétně do ZOO a na náměstí. Po návratu a krátkém odpočinku jsme se vrhly ještě na řešení osmisměrky a pak hurá k táboráku, kde jsme si opekli špekáčky, a každé družstvo zazpívalo písničku, kterou samo vymyslelo.
Středa patřila opět trénování, pro změnu požárního útoku a nácvik na branný závod, který se konal následující den. Po odpoledním tréninku nás čekala návštěva Austrálie a tudíž i další táborová hra, která se velmi rychle změnila v co nejrychlejší úprk zpět do tábora a hru, kdo nejméně zmokne. Zahnal nás byť krátký, o to intenzivnější déšť. Ve čtvrtek jsme také zvládli závody požárních dvojic a štafetu 4×60. Večer, když děti uléhaly do spacáků, vedoucí si pohrávali s myšlenou uspořádat stezku odvahy. Slovo dalo slovo a už se šla vyznačit trasa, někteří se řádně vyparádili a šlo se na věc. Nešlo o to děti strašit, ale spíše o to, aby si vyzkoušely, svou odvahu. Samozřejmě tady byli k dispozici vedoucí, kteří chodili s těmi bojácnějšími jako doprovod. Hurá do Ameriky. Páteční dopoledne jsme se věnovali posledním táborovým hrám a sbírali v lese vzácné motýli. Odpoledne vypukly závody v požárním útoku a v táboře závěrečná hra s názvem Hranice, která byla zařazena na přání vedoucích, kteří si ji velmi oblíbili. J Večer proběhlo celkové vyhodnocení hasičských závodů i celotáborové hry, kterou ovládlo družstvo s názvem Kapičky, které vedlo sourozenecké duo KB a PB (klademe důraz na GDPR). Neopomněli jsme také využít venkovní amfiteátr a všechny družstva si zahrála krátké divadélko a pak propukla diskotéka pod širým nebem.
Všechno jednou končí, tak i naše Letní soustředění se blíží ke konci. V sobotu jsme uklidili to, na co předešlý den nebyl čas, vzali si svačinu na cestu, nasedli na vlak a vyrazili ke svým domovům. Cesta vlakem byla poklidná, někteří dospávali předešlý večer, jiní si povídali a užívali společné chvíle s kamarády. V poledne už zahoukal vlak ve Slavkově a naše táborové dobrodružství se chýlí ke konci. Ještě poslední nástup a pak každý svou cestou domů.
Věřím, že každý z nás si odvezl nejeden krásný, veselý či vtipný zážitek, případně odjíždíme obohaceni o nové kamarády a přátele. Rok zase uteče jako voda a v srpnu 2020 AHOJ!!
PS: Velké díky patří především našemu hlavnímu vedoucímu, bez kterého by tábor nebyl. Za celkovou organizaci před, v průběhu i po táboře. Dále skvělým kuchařům, kteří se excelentně starali o naše chuťové pohárky. Zdravotním sestřičkám, které naštěstí nemuseli využívat jejich umění v celé své parádě, ale o všechny drobné i vetší bolístky se s radostí a láskou postaraly. Všem vedoucím a instruktorům, kteří věnovali svůj volný čas naší mládeži a v neposlední řadě všem mladým hasičům, kteří se rozhodli strávit nevšední týden s námi všemi!
Jana Horáčková
